237 rozhodnutí za 4 hodiny: co ukázala analýza advokátní kanceláře Majerník & Miháliková
Advokátní kancelář Majerník & Miháliková otestovala, co se stane, když místo manuálního čtení desítek rozhodnutí zpracujete celý dataset najednou – a výsledek mluví sám za sebe.
Advokátní kancelář Majerník & Miháliková si v rámci testování nové funkcionality Praktiku – generování tabulek a analytického zpracování většího množství právních dokumentů – položila jednoduchou, ale praktickou otázku: co se stane, když místo čtení desítek rozhodnutí zpracujeme celý dataset najednou?
Jako předmět testování si zvolili rozhodnutí Úradu na ochranu osobních údajů Slovenské republiky ve věcech uložení pokut za rok 2025. Celkem šlo o 237 rozhodnutí. Už samotný rozsah naznačuje, že při klasickém přístupu by šlo o časově náročnou administrativní práci na několik dní.
V tomto případě však celý proces trval přibližně čtyři hodiny.
Jak zpracování probíhalo
Základem nebylo postupné čtení jednotlivých rozhodnutí, ale jejich zpracování jako celku. Na základě zadaných promptů Praktik z dokumentů vytvořil přehledné tabulky, které zachycovaly nejdůležitější parametry.
Konkrétně šlo zejména o typ rozhodnutí, oblast, které se rozhodnutí týkalo (například Centrální registr smluv, kamerové systémy nebo jiná porušení GDPR), informaci o uložení pokuty a její výši i typ subjektu, který povinnost porušil.
Výsledkem nebyl jen soubor údajů, ale strukturovaný přehled, který umožňuje rychle pochopit rozhodovací praxi úřadu.
Struktura rozhodnutí
Z celkového počtu 237 rozhodnutí bylo 223 prvostupňových, 12 rozhodnutí o rozkladu a 2 druhoinstanční rozhodnutí. Už tento základní přehled ukazuje, že analyzovaný soubor tvořila převážně rozhodnutí v prvním stupni, což je relevantní při hodnocení praxe úřadu.
Co tvoří jádro rozhodovací praxe
Největší část analyzovaných rozhodnutí představovaly případy porušení anonymizace osobních údajů v Centrálním registru smluv. Šlo o 182 z celkových 237 rozhodnutí.
Výrazně menší podíl tvořila rozhodnutí týkající se kamerových systémů (25 případů) a ostatních porušení GDPR (30 případů).
Z pohledu praxe to znamená, že převážná většina rozhodnutí úřadu se váže na relativně specifický, ale opakující se problém – nesprávnou anonymizaci údajů ve zveřejňovaných smlouvách.
Výsledky rozhodnutí a výše pokut
Ve většině případů úřad uložil pokutu. Konkrétně šlo o 207 rozhodnutí. Napomenutí bylo uloženo ve 24 případech, 4 pokuty byly zrušeny a ve 2 případech byla pokuta změněna.
Nejnižší pokuta činila 300 eur, nejvyšší 50 000 eur a průměrná výše pokuty dosáhla 911,96 eura.
Celkem úřad vyměřil pokuty ve výši 194 300 eur. Z toho největší podíl připadal na porušení související s Centrálním registrem smluv (102 900 eur), následovala ostatní porušení GDPR (85 200 eur) a nakonec kamerové systémy (6 200 eur).

Kdo nejčastěji porušuje povinnosti
Analýza ukázala, že porušujícími subjekty byly především právnické osoby – obce, veřejné instituce a firmy. Těch bylo 218. Fyzických osob bylo pouze 19.
I tento údaj potvrzuje, že rozhodovací praxe úřadu se z velké části týká veřejného sektoru a organizací, které pracují se zveřejňováním dokumentů.
Co z analýzy vyplývá
Téměř tři čtvrtiny všech rozhodnutí se týkají nedostatečné anonymizace osobních údajů ve smlouvách zveřejňovaných v Centrálním registru smluv.
V praxi jde zejména o situace, kdy jsou smlouvy zveřejněny ve formátu PDF, ale osobní údaje zůstávají čitelné po zkopírování textu. Sankce jsou v těchto případech relativně nízké, s průměrnou výší přibližně 570 eur.
Naopak výrazně přísnější jsou sankce za ostatní porušení GDPR, jako je například nezákonné zpřístupnění údajů nebo nevyřízení žádosti subjektu údajů. V této kategorii dosahuje průměrná pokuta téměř 3 900 eur.
U kamerových systémů úřad ve většině případů upřednostňuje napomenutí před pokutou. Z 25 případů byla pokuta uložena pouze v 5 a její průměrná výše dosáhla přibližně 1 240 eur.
Proč je tento typ analýzy důležitý
Tato případová studie neukazuje jen konkrétní čísla. Ukazuje způsob práce.
U většího množství rozhodnutí totiž nejde jen o to, aby si je právník přečetl. Jde o to, aby z nich dokázal rychle pochopit, jak orgán veřejné moci rozhoduje, jaké situace se opakují a jaká rizika z toho vyplývají pro klienta.
Právě schopnost pracovat s daty jako celkem – nikoli s jednotlivými dokumenty – umožňuje dostat se k těmto odpovědím výrazně rychleji.